Vzkaz pro tátu

Můj milý táto, první, co jsem na tobě poznal, byl tvůj hlas. Znám ho od doby, kdy jsem byl součástí mámina těla. Poslouchal jsem tě, když jsi na nás mluvil nebo když sis hrál s mými staršími sourozenci. Vnímal jsem tvojí ruku, když jsi mámě hladil bříško a snažil se ucítit moje šťouchance. Cítil jsem,...

Reklamace miminka

“Nakojím miminko, usne, vezmu mu prso a chci ho položit – v tu ránu je vzhůru a brečí. Tak zase kojím, to pak blinká, škytá, brečí. Když ho chci položit, zase brečí. Co dělám špatně?” Čtu a poslouchám tento povzdech dnes a denně. Novopečené mámy, které jsou rozčarované z chování svých miminek a cítí se...

Vzkaz pro mámu

Moje milá mámo, vidím na tobě, že jsi unavená a že někdy pochybuješ, jestli děláš dobře, když mi dáváš bezpodmínečnou péči a lásku. Vím, že teď ti to tak možná nepřipadá, ale už brzy přijde čas, kdy tvou stoprocentní péči postupně potřebovat přestanu.

Šestinedělní svátost

Šestinedělí je velmi citlivé a důležité období a také by se tak k němu mělo přistupovat. S úctou, pochopením a podporou. Stejně tak citlivé, křehké a lehce rozbitné jsou duše i tělo ženy. Jenomže pochopení se děje v rodinách i společnosti jen málokdy. Vysoké, nereálné nároky má na ženu nejen okolí, ale díky společenskému tlaku i ona sama na sebe.

Dlouhodobé kojení

Určitě mi dáte za pravdu, že dlouhodobé kojení a (samo)odstav jsou témata tajemná jak hrad v Karpatech. Na jedné straně máme reklamu na umělé mléko, která nám drze a vlezle podsouvá, že od půl roku máme kojení nahradit umělým mlékem (= vyrobeným z kravského mléka určeného pro telata) a společnost, která tvrdí, že od roka kojení dítěti už nic nedává. Na druhé straně máme ideál samoodstavu a kojení v tandemu ("a opovažte se to nedodržet").

Jinak než jsem chtěla

Ta myšlenka mi prolétla hlavou hned v tom okamžiku... Trochu jsem se lekla, ale rychle jsem jí zahnala. Ne, teď ne. Zaprvé teď přece nechci, za druhé nov je ještě docela daleko. Okamžitě to pouštím z hlavy.

DOMINIKA: Druhý porod mám ve svých rukách

Vše začalo už při zjištění dvou // na testu. Věděla jsem, že tentokrát si náš den sebrat nenecháme a že bude vše podle nás a toho jsem se držela celé těhu. Mám úžasnou doktorku, která se stala mou kamarádkou. A ta je za přirozené porody a věděla jsem, že udělá vše,aby v daný den mohla být...

Mých 10 důvodů, proč nosím a dělá mi to radost

Chceme, aby naše miminka věděla, že se narodila do láskyplného prostředí, do jistoty, do bezpečí, že jsou námi přijímaná se všemi svými potřebami a očekáváními. Nejen někdy, ale pořád, konzistentně. Je-li dítě milováno "na dálku", pak neví, že je milováno. Cítí se nemilováno. To pomyšlení nesnesu.

ELIŠKA: Narození velkého učitele

Celou dobu jsem si přála rychlý a bezbolestný porod, což se mi do puntíku splnilo. Vesmír je však velký šprýmař, a tak to zařídil po svém. Na svůj první porod jsem se přepečlivě připravovala. Přečetla jsem mnoho knih – Zdravé těhotenství, přirozený porod, Bonding – porodní radost, Aby porod nebolel a další. Zakoupila jsem si...

VERDA: Porodní příběh „neinformovaných rodičů“, začátečníků…

V dnešní době, kdy to kolem porodnictví tak trochu začalo vřít (alespoň z mého pohledu), často slýchávám, že si ženy za svůj porod mohou samy. Že v dnešní době, kdy je tak snadný přístup k informacím, si každá z nich může zjistit, do čeho jde, co má chtít, co naopak chtít nemá, a že lékaři...

PETRA: Jak se rodí bohyně

Je mi ctí, že mohu na stránkách Mateřství S.R.O. = Snadno, Radostně a Otevřeně sdílet porodní příběh mé kolegyně, lektorky nošení dětí v šátku, Petry Chvátalové. 25. května porodila jako bohyně malou bohyni Vesnu.  Včera večer se nám narodila naše krásná Vesna. Původně plánovaný domácí porod nám bohužel nevyšel, přesto byl celý závěr těhotenství i porod...

JARKA: Moje prázdná náruč

Na podzim Milé ženy, měla jsem teď chviličku jen pro sebe, sedla jsem tedy k počítači a přečetla si příběhy o zrození a Mirčino podzimní zamyšlení se nad smrtí. Až doposud jsem si myslela, že jsem vše už překonala, že staré rány jsou už téměř zacelené, že už zbyla jen matná vzpomínka… Dost mě překvapila,...

Jak na prdíky a bolavé bříško

Miminko pláče a pláče a pláče, odtrhává se od prsa a pak se k němu zase divoce přisává, znovu pláče, nic nepomáhá, ani kojení, ani tišení, ani prst nebo dudlík... Pláče po kojení, je neklidné po probuzení, pláče večer. Vy už ze zoufalství nevíte, co dělat, tak chodíte sem a tam po bytě s mrňousem v náručí a modlíte se, aby už byl tomu křiku konec.

VENDULA: Tichý pláč do polštáře

Když jsem otěhotněla, začala jsem shánět informace o porodnicích. Celkem brzy mi bylo jasné, že v Chebu rodit nechci a to mám porodnici skoro za barákem. Všechny historky byly dost děsivé, mimo jedné jediné, a ta dotyčná maminka je zdravotní sestřička z této nemocnice, takže protekce je prostě jasná A tak jsem si vybrala Sokolovskou...

JANA: Jak jsme se znovu narodili doma

Jak to začalo Ten krásný tanec života začal o půlnoci z neděle na pondělí. Tedy, začal vlastně už o týden dříve, ale tak polehoučku jako běželo celé těhotenství. Ani nyní nebylo ještě úplně jasné, že děťátko se opravdu vydalo na cestu k nám. Ležela jsem se starším synem v posteli, protože měl kašel, uklidňovala ho a přikládala mu...